Setkání s literární postavou :PP

14. září 2013 v 19:18 | Cathrin Nira de Linere |  Jednorázovky
SPOILER!!!!!
Hahaaaaaaaaa opět jsem zde :D nebojte napsala jsem nějaké kapitoly k povídkám, ale prvně k tomu co o tu jde ;) Už jste možná četli o soutěži na téma Setkání s literární postavou.
Vím, že už jsem to někde četla, ale nijak jsem tomu nevěnovala velkou pozornost a dnes jsem to objevila po druhé a přešetla si oč vlastně jde a ten nápad celkově mě chytl a tak jsem se rozhodla něco sepsat.
Určitě by se hodilo zmínit jakou postavu jsem si vybrala a proč že? :D
Takže vybrala jsem si Safiru z Odkazů Dračích Jezdců od Christophera Paoliniho. A k Safiře prostě neodmyslitelně patří Eragon, co si budeme povídat. Odkazy jsem přečetla přes léto, vlastně to byli poslední dva týdny léta a všechny knihy mě už od první stránky Eragona chytly a odmítaly se mě pustit. :D Tak jsem jim vyhověla....
Samotná Safira mě už od začátku inspirovala i v mojí vlastní tvorbě a hrozně jsem si ji oblíbila, i když nedokážu si představit, že bych měla až do konce svého téměř nesmrtelného života být spoutána s další osobou, jak pocity tak myšlenkami. Brrrr. Její názory mě i často třeba rozesmáli a nevím, jestli to tak bylo myšleno, ale její řeči mi připadaly, že jsou smíchané se sarkasmem :D a další z faktů je, že miluji draky a maluju safírově modrou (možná budu mít v té barvě vlásky :PP). Tak a máte to vysvětleno :D

Teď k příběhu. Ale dalo mi zabrat se vlézt do 1800 znaků...
Počet slov: 318
Počet znaků (včetně mezer): 1800
Postavy: Safira, Eragon, Fírnen, Arya a Kate(me :DDD)
Příběh...


Každý den v 10 hodin večer je noc, nepropustná tma a zima. A nic z toho mne neodradí od toho, abych šla ven.

Procházím se jako pokaždé. Je 17. listopadu a zítra mám 15! Ale nikdo na světě mi nemůže splnit můj největší sen… navštívit Alagaësii. Ano, jsem blázen, ale do Odkazů Dračích Jezdců a nestydím se za to! Tiše se zachichotám vnitřnímu rozhovoru, obvykle takhle ztřeštěné nejsou.

Projdu kolem vysoké olše na kraji jezera kousek za městem. Kouknu na stříbřitou vodu, jak lehce šplouchá o břeh. Vybaví se mi scéna, jak se Safira s Eragonem potápěli u jezera Leona.

"Je to jen lidské dítě Eragone!" zasyčí nějaký hlas, otočím se za zvukem. Vycházel z lesa.

"Já vím, ale vypadá úplně jinak než ty naše." Koho mi ty hlasy připomínají? Nemám halucinace?

Najednou kolem mě všechno utichne, jako by obě postavy naslouchaly někomu dalšímu. Někdo mě chytne ze zadu a přitiskne mi ruku na ústa.

"Zatraceně Eragone!" z houští vyjde dívka nebo spíš žena, která vypadá neobyčejně ladně a krásně, stejně tak jsem si vždycky představovala… moment vždyť je to elfka!

Oči mi div nevypadnou z důlků a ruka na mojí puse se stáhne.

Aryo,on má pravdu, vypadá jinak než naše lidská mláďata. Za elfkou zašustí listí a objeví se drak dvakrát větší než já, má safírové šupiny, zúžené oči a ostny na hřbetě. Tentokrát se rozklepu nad majestátností dračice a ještě větší dojem na mě udělá, když se za dračicí ukáže menší, zelený drak.

"Já nejsem odtud." Zakoktám.

Ty mne slyšíš? Odkaď jsi?

"Slyším a jsem ze Země." Přijdu si před všemi draky tak malá a bezmocná.

"Ze Země? Zase tu někoho vpustili?" konečně se objeví bytost za mnou, je to Dračí Jezdec. Potom se na mě vřele usměje.

"Jak se jmenujete?"

"Jsem Eragon."

Safira.

" Arya."

Fírnen.

Ty?

"Já jsem Kate."

Všechno nejlepší Kate, vítej v Alagaësii. Usměje se na mě Safira a já na ní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na blog se vztahují autorská práva! Kopírujte prosím pouze s naším souhlasem!