Neposkvrněná - 6 Kapitola - Rozhovor

13. října 2013 v 0:01 | Cathrin Nira |  Neposkvrněná
Jooooo mám to! :D Mám pocit, že jsem dosáhla nemožného... Upřímně nechápu ty, kteří četli předchozí kapitoly :D Těch chyb!!! Ne to je vážně strašné se mnou.... stydím se :DD No naštěstí už mi to opravuje chyby, takže nějaké šílené zkomoleniny by se tam nacházet neměli :D Tak a kapitola je tady! Máme tady takovou rodinou chvilečku... upřímně... je hrozně divné v příběhu Neilin, Awrixela, R´tila, Ellnesu, Sorgana nebo Terien oslovovat mami nebo tati :D ne to je opravdu hrozné, od této kapitoly žádné mami a tati :DDD jen ojediněle :D tak už nebudu dále kecat a tady to máte!

Pro ty, kteří si nepamatují, co se stalo v minulé kapitole tak ZDE!

Probudila jsem se na nemocničním lůžku a v hlavě se ozvala nesnesitelná bolest. Bolestně jsem zasténala, popravdě jsem si téměř na nic nepamatovala.

Pokoj byl pohlcen rudou zapadajícího slunce. A na nebi šly vidět první hvězdy.

Co se to stalo? Pamatovala jsem si jen nehoráznou bolest toho, jak se mi nůž zarýval do masa. Přes záda ji přeběhl mráz, když si na to vzpomněla.

"Jsi vzhůru?" Neilin stála na druhé straně pokoje a koukala ven z okna.

"Jsem." Odpověděla, ale vyschlý krk ji to moc nedovoloval. Zvedla se na loktech a ucítila palčivou bolest na boku.



"To cos udělala, bylo…." Začala a Silmalïa ji skočila do řeči.

"Neuvážlivé, nebezpečné, špatné?" Bože! Nebyla malá, a kdyby něco neudělala, tak nikdy nezjistila, že její bratr je odporný zrádce a šílenec.

"Odvážné a neuvěřitelné." Neilin na ní pohlédla a Sïlmalia jen nevěřícně otevřela pusu. Ona ji za to chválila? Její vždy ochranitelská matka jí tady nedělala přednášku, jak moc nebezpečné to bylo?

"Nedívej se tak na mě, za kterékoliv jiné situace bych ti řekla, jak moc nebezpečné to bylo. Jenže se z tebe stala další zachránkyně a vyvolená Mianthilie, vím nejlépe, co to znamená, a musím se smířit s faktem, že tě před něčím takovým, už nemohu chránit." Její obličej nabral bolestnou grimasu.

"Jak dlouho jsem byla v bezvědomí?" zeptala se váhavě.

"Týden. Přitom tě Tarren málem zabil. Nechápu, co se s tebou děje. Nikdo neví, co se s tebou děje, dokonce i ti nejmoudřejší a nejchytřejší elfové nechápou běh posledních dní. U Neposkvrněných! Tvůj vlastní bratr, můj syn, málem zabil svou vlastní sestru, skoro ti probodl srdce a ty se probudíš po týdnu… co se to děje." Neilin propadla pláči a ve vzlycích se sesula podél zdi.

Pomalu jsem přehodila nohy přes okraj postele a s obtížemi se došourala k svojí matce, chvíli jsem váhala, přece jen kolikrát jsem ji proklínala a navíc, jen těžko by ji někdo dokázal považovat za mojí matku, vypadala maximálně o pár let starší než já, ale nakonec jsem ji objala.

Na chvíli zaváhala, ale nakonec mi objetí oplatila a já snad poprvé ucítila, co to znamenalo mít matku.

"Když jsem byla jen o pár let mladší a žila jsem ještě s Lejou v Thalónu, toužila jsem po normálním životě být co nejdále od Isgraëla a jeho zla. Chtěla jsem mít normální rodinu a žít si svůj život. Potom jsem se musela všeho vzdát a bojovat, potom přišla smrt Awrixela a Leji. To jsem se vzdala vší naděje. Potom přece jen Awrixel obživl a já znovu začala bojovat s tím, že to snad nikdy neskončí. Nakonec jsem se utkala s Isgraëlem, ale horko těžko jsem mohla vyhrát, dokud se neobětoval Sorgan. Bylo mi ho líto a o to více Terien, znala jsem ten pocit, když ztratíš člověka nebo elfa, kterého miluješ. Ale už jsem věřila, že nakonec po všem "normální" život budu mít. A jak tak vidím, nejspíš se mi něco takového nikdy nesplní. Vím, že jsi příběh o Isgraëlovi slyšela miliónkrát, ale možná bys ho měla slyšet od otce. Neříkám ti to tady proto, abys někoho litovala, ale proto, abys věděla, že cesta mocných bytostí je nebezpečná a často může nabrat nečekaný směr, je zrádná a mnohdy někoho můžeš ztratit. Potom co jsem znovu viděla Mor a to co nám řekla. Musela si nás hodně nenávidět." Sedli jsme si vedle sebe a Neilin začala vyprávět.

"Nemůžu říct, že bych vás nenáviděla, ale ani že jsem vás milovala. Cítila jsem se zbytečná, obyčejná a z vaší strany ta malá, hloupá holka. A děkuji za radu." Řekla jsem natvrdo, co jsem si myslela. A zahleděla se někam daleko před sebe.

"Nikdy jsi pro nás nebyla nezajímavá, jen jsi byla jediná obyčejná a já chtěla, aby sis tu obyčejnost zachovala a vyrůstala normálně. Bylo to ode mě sobecké."

"Není třeba řešit minulost, jen proč mi to říkáš?"podivila jsem se, nikdy jsme si takhle nepovídaly.

"Protože ti začíná výcvik." Ozval se ledový hlas a ve dveřích se objevil Awrixel a za ním Myriel.

Nadšeně jsem vyskočila na nohy, i když jsem trochu zakolísala, protože se ozvala málem osudová rána od Tarrena.

"Ne tak rychle prvně se vyléčíš." Pousmál se nad mou nedočkavostí a já se jen zakabonila.

"Ale já jsem z pořádku!" vykřikla jsem a hnala se ke dveřím, kde oba stáli a Awrixel se nad něčím zasmál.

"Koho mi to připomíná?" očividně to byla řečnická otázka, kterou podle všeho pochopili jen naši rodiče, protože jsme se na sebe s Myrielem nechápavě podívali.

"To už bylo hodně dávno." Prohlásila Neilin a Myriel se prostě musel zeptat, o čem mluvili.

"Když jsme mířili do Nar´doxu za Drakem, tak jsme byli napadeni příšerami podobající se ptákům a kočce. Myslím, že se o nich ještě hodně dozvíte, ale jejich jméno vám neřeknu. Chtěli Neilin unést a s velkou pravděpodobností sníst, ale místo toho jí jen ošklivě potrhali záda a ona se i přesto dva dny po útoku rozhodla vyrazit na cestu. I před naše připomínky šla a opakovala v jednom kuse jednu větu… Nic mi není, jsem v pořádku." Neilin ho dloubla loktem do boku a Awrixel se zašklebil.

"Jo to jste se tehdy stále hádali že?" poznamenal klidně Myriel a já se musela nad jejich výrazy zašklebit.

"A to víte jak?"

"No to víš, tati, některé příběhy jsou legenda a existuje hned několik verzí a píšou se jako knihy." Začal Myriel.

"Anebo ještě existuje jeden profesionální vypravěč, který u celé této situace byl." Ušklíbla jsem se a Neilin se začala smát.

"Proč já jsem toho elfa ještě nezabil." Zavrtěl pobaveně hlavou Awrixel a Neilin se snažila zastavit záchvat smíchu.

"Protože je to tvůj přítel a bez něj by celý náš život nebyl ono." Poznamenala Neilin a zahleděla se na mě.

"Silmalïo já…. Oba litujeme, že jsme potlačili tvé pravé já." Oslovila mě a něco ve mně se změnilo, jako by ztvrdlo.

"Jak jsem řekla, nechme minulost minulostí. Stalo se a to nezměníš, takový je řád přírody." Můj hlas zněl tvrdě, ale zároveň přátelsky.

"Takhle mluví Dcera Smrti a Přírody." Ozvalo se za námi. Awrixel s Neilin se prudce otočili a já uviděla Mor, jak stojí u postele, ale byla to jen její iluze.

"Jenže jí doopravdy nikdy nebudeš, pokud nezačneš trénovat svou moc a ze všeho nejvíc potřebuješ vědět něco o čtvrté Mianthině sféře. Víš, že je Moc, Smrt, Život, jenže nymfa nebyla hloupá. Proto vytvořila čtvrtou, neviditelnou a vícekrát mocnější než samotní Neposkvrnění. Isgraël o ní do své smrti nevěděl, teď o ní ví a má své ďábelské plány. Možná jsem uvězněna v jeskyních, ale i z druhé strany se dozvíš mnohé. To je tvůj první úkol musíš se spojit s druhou stranou. Nemohu tě naučit, jak být Dcerou přírody, ale vyučit tě Dceru Smrti nebude problém." Rozpovídala se a já zůstala jen civět.

"Jak se mám spojit s druhou stranou?!" zeptala jsem se ohromeně a Mor se od srdce, teda jestli nějaké měla, zasmála.

"Už si to udělala několikrát a jednou jsi dokonce oživila. Přemýšlej a hledej v minulosti, více ti neporadím." Najednou zelená záře zmizela a mě začala docházet neodhalené Sorganovo vrácení do světa živých.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kdo z postav Neposkvrněné se vám líbí nejvíc?

Silmalïa 60% (9)
Sannel 20% (3)
Anwe 6.7% (1)
Myriel 13.3% (2)
Tarren 0% (0)
Leäm 0% (0)
Mëalin 0% (0)

Komentáře

1 Ansy Ansy | 20. října 2013 v 17:47 | Reagovat

Páni. Moc pěkné. Už se těším na další kapitolu. Tahle se moc povedla. Rozesmálo mě, jak se Silmalïa zachovala jako Neilin a Awrixel na to hned upozornil nebo jak R´tiles vypráví příběhy z Neilinina putování. :D Doufám, že tu brzo bude další kapitola.

2 Cathrin Nira Cathrin Nira | E-mail | Web | 22. října 2013 v 20:10 | Reagovat

Moc děkuji :) taková pochvala vždycky potěší :D snad bych se k další kapitole mohla dostat zítra nebo až o víkendu ;)

3 Elbereth Elbereth | 1. července 2016 v 22:27 | Reagovat

Je tu někde další kapitola? Když je tu tenhle konec tak dneska neusnu =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na blog se vztahují autorská práva! Kopírujte prosím pouze s naším souhlasem!